malej oblouk kolem zeleného čtvercového objezdu

to zase melu blbosti, co.

Včera jsem zase zaspala. Asi s tím budu muset něco udělat, třídní už je z toho na mrtvici a Laura, co sedí vedle mě, mi poslední dobou jen nadává a bije mě...

*sob*

Stejně jsem se ulila z poslední hodiny, protože jsme šli podpořit Zdeněčka na Zlatýho Ámose. Nic nevyhrál, ale stejně je frajer, že se dostal až do finále. :D Mávaly jsme tam s Ninou a Hankou takovým obrovským praporem naší TJ (to zní strašně, co :D) a nějaký ztepilý kvartán (asi tak o rok mladší než já) se ptal, jestli mu to pádlo půjčíme. Nepůjčily jsme, ale bude k nám chodit na volejbal. :D Mimochodem, má takový vystřelovací vlasy. Prostě jsem si musela sáhnout.

No a večer jsem dorazila ke kámošce, že se budem učit - vážně to se mnou jde z kopce, a to tak, že hodně. Učily jsme se. Dvě hodiny jsem dopisovala ten zatracenej pracovní sešit z AJ. Ehm. Myslím, že zvážím své rozhodnutí ohledně státnic. :D

A večer jsem usnula asi v půl desátý a spala až doteď. Mám dojem, že to se mnou jde z kopce.

Jdu na půlmaraton. Teda, rozdávat pití. :D

When I get a little scared When I get a little scared When I get a little

Dneska mám zase narvanej den - nejdřív musím běžet, eh, ne na žádnej kůl nástroj JAKO TŘEBA GYTÁR NEBO BASA, ale na flétnu.

Na tu dřevěnou tyčku s dírkama.

Potom jdu na koncert. Žádný Smashing Pumkins (nejmo :D!), žádný GnR (ondro :D!), žádná Vypsaná fixa (insanity! :D A Awful. A vy všichni. :D).

Má kámoška tam hraje na harfu či co.

A nakonec, nádhera! Taneční. Ne moje. Ne žádnýho kamaráda. Ale holek ze třídy. Beru si své oblíbené kimono.

TOHLE JSOU SAKRA TA SLADKÁ LÉTA DOSPÍVÁNÍ???

:D

Vlastně to není tak špatný. Mohlo bejt hůř.
Ehh...

To se mi tak strašně líbí...

Disarm you with a smile
And cut you like you want me to
Cut that little child
Inside of me and such a part of you
Ooh, the years burn

I used to be a little boy
So old in my shoes
And what i choose is my choice
What's a boy supposed to do?
The killer in me is the killer in you
My love
I send this smile over to you

Disarm you with a smile
And leave you like they left me here
To wither in denial
The bitterness of one who's left alone
Ooh, the years burn
Ooh, the years burn, burn, burn

I used to be a little boy
So old in my shoes
And what I choose is my voice
What's a boy supposed to do?
The killer in me is the killer in you
My love
I send this smile over to you

The killer in me is the killer in you
Send this smile over to you
The killer in me is the killer in you
Send this smile over to you
The killer in me is the killer in you
Send this smile over to you

Ty vole, ono tam chčije. Teda prší.

Vyrobila jsem několik vajíček. Velikonočních.

Večer jdu na koncert.
No, říkám tomu tak.
Nejm, jsetli se na mě zase vybodneš, přísahám, že ti narvu do někam velikonoční vajíčko.
Včera jsem strávila večer dáváním fotek na profil.

Z repráků kvílí Billy a zírám z okna ven. Vidím. Prší. Život je na hovno, poslední dobou.

Shakedown 1979,
cool kids never have the time
On a live wire right up off the street
You and I should meet
Junebug skipping like a stone
With the headlights pointed at the dawn

Přiští týden se sejdu s dalším svým bývalým. Docela se těším. Prej má holku. Ale. Neuvěřím dokud neuvidím.
Jestli má, tak jí rozhodně neukazoval svůj zadek.
Já mám zase náladu, ay ay ay.
Říkejte mi Mája. Nebo Maya.
Maya vypadá napsaná líp.

Jo a diskočerv otěhotněl.
Bože ---
Co je tohle za svět?

That's all we needed to get by

Včera jsem byla na něčem jako rande. Rande se to podobalo jen tím, že na té schůzce byl přítomen člověk mužského pohlaví. Mám dojem, že prostě nejsem ten správnej typ na, ehm, však víte.

Včera vypadal jako Homer Simpson v oranžový barvě a v černý mikině s kapucou.
Já to fakt nechápu.

Znamená to, že nejsem normální?
Nemám ráda svý bývalý kluky :D :D :D :D :D

Už nikdy!

Všechno co potřebujem je jen trocha trpělivosti (Patience)

Ehm. Byla jsem ve Znojmě. Jestli se někdy vdám, tak na Moravu.
Dál se o tom nehodlám bavit.

No nic. Včera brigáda s letáčky Lord Of The Dance. S jiráskem a whór.
Děda. Víťa.
Poučné.

Proč jsou v Praze takoví kreténi?
Proč jsou v naší třídě takoví kreténi?
Proč?

Třída se vrátila z lyžáku, super. Drby, ehm, taktéž super. Byla jsem z toho ještě víc zdeptaná, nikdo mě nemá rád a tak dále, bééh.

Při ranní cestě domů jsem v metru potkala exJakuba. Mám na mysli metalistu. Zeptal se, co tam dělám, tak jsem předstírala, že se vracím ráno z pařby.
"A ty teď zatahuješ, jo? Hahaha."

Hádej.

Nemám náladu. Na nic. Jdu si pustit nějakou depresivní sračku,

asi heavymetal.

Ty domy jsou všechny takový popsaný...

Tady na Spořilově jo. Včera tuhle větu(viz záhlaví), pronesl pán z páru starších lidí, co proti mně seděli v autobuse... Zvláštní, nikdy jsem si to vlastně moc neuvědomila. Až na ty dva nápisy KUŘAČKO SMRDÍŠ a KUŘÁKU SMRDÍŠ, vyvedený červeným sprejem nahoře u knihovny. Ale ty jsou tam asi tak od mých pěti let a od tý doby, co kouřím (přibližně rok), plánuju se u nich vyfotit.

Včera byl zase den magor. Moje kámoška. Možná bývalá kámoška. Já už se v ní vůbec nevyznám. Byly jsme na něčem 'pevně' domluvený asi tak tejden, pak to nešlo, tak jsme to přesunuly na další den, pak na včera, a pak to zase zrušila. Fakt nevim co si o tom myslet. A ještě mě pořád pronásleduje s komentářema k fotkám na mým profilu na lidech.

Sakra, venku zase štěká ten blbej pes odvedle, myslím, že se jmenuje Bára. Je to jezevčík. Když ji potkám, obcházím ji obloukem. Bojím se, že mi urve sukni :D.

A včera jsem byla s daredevilry na Jednom světě. Byla jsem trapná, že jo :D, jako dycky. Když jsme přebíhaly z jednoho kina do druhýho, tak jsem pustila kafe. Normálně jsem ho upustila, ani jsem nezakopla, nic, jen mi prostě povolil stisk v ruce. :D Měly jsme původně naplánovaný, že půjdem na nějakej dokument o jednom dni v severní koreji v kině Evald, ale měli vyprodáno. Tak jsme se mrkly ještě do lucerny a do světozoru, ale všude byly bílý papíry se SOLD OUT.

To nás ovšem nezdeptalo. :D Tak jsme hledaly potom nějakou výstavu o 13 letech Jednoho světa a ta tam taky nebyla. Chm. V předsálí Světozoru jsme šlohly nějaký papíry, jako letáky, ale nic tam nebylo. Ale jak jsme zvedaly hlavu od toho stolku, tak si jedna z nás (už ani nevím jestli já, nebo d. :D) všimla, že má za deset minut začít nějaká módní přehlídka v pasáži Lucerna nebo tak něco. Protože jsme byly ve Světozoru, tak jsme přeběhly ulici (D. mě musela navigovat, protože já absolutně NEMÁM smysl pro světový strany) do Lucerny, no a tam kulový. :D

Byly tam ale nějaký schody. Vylezly jsme po nich a tam kavárna. (Čaj za 39! :D) Vůbec nám nebylo jasný, jestli to vůbec začne, nebo ne, protože bylo asi 19:55 a pořád se nic nedělo. Ovšem tam byl takovej stánek s trikama, vlastně dva, jeden od Jednoho světa a ten druhej asi od konfederace politickejch vězňů. No. D. si koupila červený, já po menší SMS diskusi s mámou modrý, a že si to půjdem převlíknout na záchod.

No, tak jsme hledaly záchod... nakonec ho našly, popsaly tam stěny, oblíkly trička, a vrátily se k těm schodům, kde měla bejt přehlídka.

Byla. asi o dvacet minut pozdějš, než měla bejt. Bylo to zajímavý (nejvíc se mi líbil ten děda s hůlčičkou, co tam volal ahoj :D, vlastně si ani nepamatuju, jak se jmenoval...).

A mě už bolí ruce, tak končím, jenom chci podotknout, že včera při naší pravidelný noční procházce s insanity jsme o půl třetí ráno v Nevadě u benzínky Ray Ban potkaly The Strokes. Nechtěly jsme o tom mluvit, protože by všichni žárlili, ale když to ten zkurvenej fotograf prodal Aha!, hodím to sem taky (viz nahoře). Třeba to pak nebude bulvár tak propírat.

Mějte se fajn.

Za chvíli půjdu s Diskočervem odnést kočku ke kámošovi.
Jedu totiž do Znojma. Žádnej net.
Hrůza.
Vracím se v neděli.

Drahouškové.

Pro pár lidí, co si napsalo o icq a jsou SLEPÍ,

tady. :D

410270142.

When I'm fucking around, And don't write bitter

(Já jsem si fakt myslela, že napíšu dobrej článek, přemejšlela jsem o tom celej den...)

No,

Today is the greatest
Day I ’ve ever known
Can’t live for tomorrow
Tomorrow’s much too long
I burn my eyes out
Before I get out.

Nestálo to zase tak moc za houby, ale stejně. Ráda si stěžuju, no jo. Ale myslím si, že kdybych sem psala 'jupíjajej hurá všichni mě milujou' a tak, nikdo by mi sem nechodil. A to jak mě ostatní hodnotí, je pro mě důležitý, a asi až moc.

Ehm. Dneska, škola. Nic důležitýho. Pohádala jsem se s pár lidma, usmířila se s pár lidma, řekla o jednom klukovi že vypadá jako fialovej šunka. Nevím proč. A ne jemu do očí, samozřejmě. :D Jo a mimochodem, něco dobrýho se přece jenom stalo, ukecala jsem kámošku, že půjde se mnou na Jeden svět. Doufám, že to dodrží. Hodlám se seznámit s chlapci. Alternativními dredaři, co maj čajovnu, kapelu a od boku občas točí nezávislý filmy. Ovšem mám dojem, že to dopadne jako dycky.

Hovno bude. Nevadí.

Dnes jsem byla s L. (a včera vlastně taky). V čajovně. Nasrala mě. Nechtěla šíšu. Ale zatáhla to, protože jsem ztratila všechny svoje peníze, to znamená, osumdesát korun. Nejdůležitější ale bylo, že souhlasila s mou dokonalou, propracovanou a velice promakanou definicí přitažlivosti chlapců stupni škály 1 až 4.

Slabším povahám nedoporučuji číst, ale přísahám že to funguje. (máte to sladěný, doufám teda, s barvou pozadí, ehm, stačí vybrat.)

Varuji vás.

Čtyřku, a tedy nejhorší ohodnocení, získávají chlapci, u kterých pouhé pomyšlení na sblížení s nimi vyvolává žaludeční nevolnost.
Název: (zvuk nepopsatelného zhnusení).
Příklad: Steven Tyler.

Trojka: náleží chlapcům, s kterými intimní sblížení prostě nechceme mít, ať z jakéhokoliv důvodu.
Název: Nešukat.
Příklad: Můj bratr.

Dvojka: náleží chlapcům, za kterými se se zájmem ohlédneme. Líbí se nám. Více. Hodně. Středně. Ehm. Myslím, že je to jasné.
Příklad: Benjamin Kowalevicz.
Název: Šukat.

Jednička: Jak to říct slovy, které by prošly cenzurou?
Příklad: Ehm Neřeknu. Přišla bych o svůj morální kredit.
Název: Orgasmus.

S Bohem. Ano, je to trapný, ale já vás varovala. Mimochodem, nechcete někdo na Jeden svět?

Jo, a nemám bratra.

OKJPMÚ. A ráda se lituju.

Dnes jsem nešla na dopoledku, páč jsem měla ve dvanáct doktora a na fráninu a na fyziku se mi vážně nechtělo. Proflákala jsem teda celý dopoledne u kompu a pak si nadávala, že bych měla zase začít číst.

Bejvala jsem víc, řekněme, intelektuál. Chodila jsem celý dny v černým, měla černý vlasy, chlastala flašku vodky za flaškou, byla velice emotivní a věděla všechno nejlíp. Taky mi nedělalo žádní zvláštní problémy se ožrat a dělat věci, který nikoho jinýho ani nenapadly.

Potom jsem dostala mononukleózu. Pravděpodobně za to mohl taky ten chlast. Je to prej nemoc jater, což jsem do tý doby netušila. Byla jsem tam celý Vánoce, včetně Silvestra. Shodila jsem asi dvacet kilo a vypadala jako kostra. Jako kostra magor. Ve vězení, teda v nemocnici, jsem nečetla nic jinýho než Kačera Donalda a Čtyřlístek. Tam pravděpodobně započal můj intelektuální sestup. Byla jsem sama na pokoji a dva týdny si povídala s televizí, nešlo mi tam nic jinýho než čt2. Nikdy v životě, ani předtím ani potom, jsem neviděla tolik pořadů o Bibli.

No a když jsem se po třech týdnech vrátila domů, chodila jsem jenom v pyžamu a měla strašnou depresi z toho, jak vypadám v zrcadle. Po neuvěřitelně bolestivý injekci, co jsem dostala na cestu domů, jsem se příšerně osypala. To se do dvou dnů proměnilo v souvislý rudý povlak. Vypadala jsem jako Vinetů. Naštěstí to zmizelo asi do týdne. Načež mi doktorka řekla, že v některých případech ' tento blablamedicínskýnázev přetrvává.'

Pak jsem šla do školy a tam jsem dělala komisionální zkoušky z pěti předmětů. Naposled dneska, z dějepisu. Proto jsem šla rovnou od doktora na odpoledku. Na hodině informatiky, při který jsem absolutně nedávala pozor, jsem zase surfovala po internetu, a najednou mi začal někdo mlátit rukou do lavice. Nasralo mě to. A ještě víc mě nasralo, když mi jedna moje spolužačka, kterou nepříliš chovám v lásce, sdělila, že jsem propadla z latiny.

"Pan profesor říkal, že jsi mu tam napsala kulové." pravila.

Bylo to smutné, neboť jsem měla jiný dojem. Vlastně jsem si myslela, že jsem to celkem zvládla. O tom dějepisu dnes si to nemyslím. Ehm, doufám, že se mýlím, ale pochybuji. Uvedla jsem celkem tak tři věty.

Jo a záhlaví, hele, symbolizuje můj pseudointelektualismus.
(Ošklivka Katka Je Pod Moji Úroveň). :D

Budu se dívat na Mrtví jako já. :D

Revive my body, because I want to believe in us

Já to věděla!

My name is your twats name is now officially Ruphus. As for you it is Santa.You should know why, your so fucking fat you get stuck in more than chimneys..
Take WHAT YOUR NAME MEANS today!
Created with Rum and Monkey's Name Generator Generator.

Konečně vím, co moje jméno opravdu znamená.

tady si to zjistěte taky.

And it seep into me

Jestli chcete vidět, jakou mám náladu, tak se podívejte sem.

Poslouchám AFI. Neměla jsem je ráda, fakt ne. Speciálně tohle.

Ale jak říkala kámoška, ten chlápek byl tak hnusnej, že jsem si to musela pustit ještě jednou... a ještě... a jak si rozepíná kabát... a to tetování... a ty boty... a...

Jsem naprosto blbá, lidi. Bála jsem se začít si něco s klukem, co do mě byl zamilovanej. Jednou v životě se mi to stane, a já se bála, že to blbě pochopím a budu se vnucovat někomu, kdo z toho má srandu. A pak jsem se začala divit, že už mi nepíše, když jsem mu nepsala jenom dva týdny... No a pak to šlo všechno někam.

Dneska ráno jsem se probudila zase příšerně brzo. V půl sedmý jsem vylezla z postele. Podívala se na mail a konečně mi to došlo.

Proč vždycky všechno tak příšerně zvorám?

Do konce života už si nikoho nenajdu.

Nikdy.