OKJPMÚ. A ráda se lituju.

Dnes jsem nešla na dopoledku, páč jsem měla ve dvanáct doktora a na fráninu a na fyziku se mi vážně nechtělo. Proflákala jsem teda celý dopoledne u kompu a pak si nadávala, že bych měla zase začít číst.

Bejvala jsem víc, řekněme, intelektuál. Chodila jsem celý dny v černým, měla černý vlasy, chlastala flašku vodky za flaškou, byla velice emotivní a věděla všechno nejlíp. Taky mi nedělalo žádní zvláštní problémy se ožrat a dělat věci, který nikoho jinýho ani nenapadly.

Potom jsem dostala mononukleózu. Pravděpodobně za to mohl taky ten chlast. Je to prej nemoc jater, což jsem do tý doby netušila. Byla jsem tam celý Vánoce, včetně Silvestra. Shodila jsem asi dvacet kilo a vypadala jako kostra. Jako kostra magor. Ve vězení, teda v nemocnici, jsem nečetla nic jinýho než Kačera Donalda a Čtyřlístek. Tam pravděpodobně započal můj intelektuální sestup. Byla jsem sama na pokoji a dva týdny si povídala s televizí, nešlo mi tam nic jinýho než čt2. Nikdy v životě, ani předtím ani potom, jsem neviděla tolik pořadů o Bibli.

No a když jsem se po třech týdnech vrátila domů, chodila jsem jenom v pyžamu a měla strašnou depresi z toho, jak vypadám v zrcadle. Po neuvěřitelně bolestivý injekci, co jsem dostala na cestu domů, jsem se příšerně osypala. To se do dvou dnů proměnilo v souvislý rudý povlak. Vypadala jsem jako Vinetů. Naštěstí to zmizelo asi do týdne. Načež mi doktorka řekla, že v některých případech ' tento blablamedicínskýnázev přetrvává.'

Pak jsem šla do školy a tam jsem dělala komisionální zkoušky z pěti předmětů. Naposled dneska, z dějepisu. Proto jsem šla rovnou od doktora na odpoledku. Na hodině informatiky, při který jsem absolutně nedávala pozor, jsem zase surfovala po internetu, a najednou mi začal někdo mlátit rukou do lavice. Nasralo mě to. A ještě víc mě nasralo, když mi jedna moje spolužačka, kterou nepříliš chovám v lásce, sdělila, že jsem propadla z latiny.

"Pan profesor říkal, že jsi mu tam napsala kulové." pravila.

Bylo to smutné, neboť jsem měla jiný dojem. Vlastně jsem si myslela, že jsem to celkem zvládla. O tom dějepisu dnes si to nemyslím. Ehm, doufám, že se mýlím, ale pochybuji. Uvedla jsem celkem tak tři věty.

Jo a záhlaví, hele, symbolizuje můj pseudointelektualismus.
(Ošklivka Katka Je Pod Moji Úroveň). :D

Budu se dívat na Mrtví jako já. :D